O knize: rok / Monografie je věnována fenoménu empatie – klíčovému „parametru“ psychoterapeutického procesu a nezbytné „podmínkou“ pro proces rozvoje osobnosti. Je zde diskutována podstata, forma a hlavní charakteristiky empatie, stejně jako diferenciální diagnostika a způsoby realizace empatie. Kniha přináší pohled na empatii z pohledu Východu a Západu, vysvětluje roli empatie v procesech utváření a rozvoje osobnosti, podává popis fenoménů sociogenní agrese, sociální osamělosti a krize instituce manželství „Individuální vztahy jsou podstatné vztahy. Můžeme přijít do kontaktu s já-identifikovanými a já-neidentifikovanými rolemi člověka, s jeho světonázorem, charakterem, postoji... ale také s ním můžeme interagovat. Vždyť to hlavní v člověku, co je pro nás důležité, je on sám. Protože jen skrze něj můžeme být sami sebou, skutečnými. V takových individuálních vztazích – se sebou samým, se světem, s lidmi – je obrovský potenciál vnitřního růstu. Nepamatovat si to, nevidět tuto část života a nevyužít tento potenciál je zločin».